Dne 1. ledna 2001 vstoupil v České republice v platnost zákon č. 154/2000 Sb. o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon). Z prováděcích předpisů k tomuto zákonu vydaných se ryb týká vyhláška MZe ČR č. 471/2000 Sb., kterou se provádějí ustanovení tohoto zákona o šlechtění a plemenitbě, vyhláška MZe ČR č. 33/2001 Sb. o odborné způsobilosti k výkonu některých odborných činností ve šlechtění a plemenitbě a vyhláška MZe ČR č. 357/2001 Sb., týkající se ústřední evidence plemenných ryb.

        Tím se završuje téměř desetileté úsilí společenství profesionálních chovatelů ryb zúročit práci řady předchozích rybářských generací i práci vlastní ve vyšlechtění několika desítek plemen, linií a finálních hybridů především u kapra, lína a pstruha duhového tím, že plemenářské práci bude dána obecně platná právní podstata na vyšší úrovni než dosud podle státních a oborových norem a vnitřních ustanovení Šlechtitelské rady pro chov ryb Rybářského sdružení ČR. Postavení plemenných ryb na roveň koním, skotu, a dalším, tzv. "větším hospodářským zvířatům" ze zákona tak můžeme plným právem považovat za uznání profesionální úrovně dosavadní plemenářské práce u ryb.

        Nová legislativa v oblasti šlechtění a plemenitby ryb posiluje postavení Rybářského sdružení ČR jakožto uznaného chovatelského sdružení k zabezpečování společných zájmů a postupů v oblasti šlechtění a plemenitby ryb jak navenek (vůči veřejnosti, státu a státním institucím), tak i uvnitř (vůči členům, např. v otázce uznávání chovů, v otázce státních dotací a příspěvků, ve vedení plemenářské a ústřední evidence a vydávání potvrzení o původu), a zejména stanoví kdo, a za jakých podmínek vůbec může testování a posuzování plemenných ryb a finálních hybridů provádět, vést šlechtitelské a rozmnožovací chovy, obchodovat s plemenným materiálem, vyvážet jej a dovážet, aj.. Zákon a vyhlášky stanovují pravidla a podmínky, za nichž se za podpory ze státních prostředků šlechtění a plemenitba ryb provádí, stejně tak stanovují státní dozor České plemenářské inspekce nad šlechtěním a plemenitbou, včetně sankcí za nedodržení zákonných povinností. Zde je třeba zdůraznit zejména tyto aspekty:

        Současná forma šlechtitelské a plemenářské práce v chovu ryb uvnitř společenství českých, moravských a slezských profesionálních chovatelů ryb de facto restauruje strukturu dosud respektovanou ještě z dob Státního rybářství, o.p., tj. pyramidální strukturu šlechtitelských, rozmnožovacích (prarodičovských a rodičovských) a užitkových chovů v rámci uznaného chovatelského sdružení. Tento způsob práce je zatížen větším množstvím zákonných evidenčních povinností, musí být vůči státním orgánům průhledný a tedy kontrolovatelný, ale na druhé straně umožňuje finanční podporu státu. Alternativní formou postavenou na ryze komerční bázi, s menším množstvím zákonných ohlašovacích povinností, ale bez možnosti finanční podpory státu, jsou uznané chovatelské podniky s vlastním hybridizačním programem. Stále zde však zůstává povinnost testovat hybridy v uznaných testovacích zařízeních a výsledky poskytovat pro účely ústřední a plemenářské evidence.

        O finanční podporu státu na udržování a zlepšování genetického potenciálu ryb formou dotace na základě definovaného podpůrného programu MZe ČR mohl do roku 2000 včetně požádat jen ten chovatelský subjekt, který byl u tohoto podpůrného programu jmenovitě uveden. Od roku 2001 může o dotaci požádat každý chovatelský subjekt, který splnil zákonné podmínky a byl uznán tzv."oprávněnou osobou", tj. pokud mu MZe ČR podle plemenářského zákona udělilo souhlas k výkonu některých odborných činností (zejména testování a posuzování plemenných ryb a finálních hybridů ryb). Je však povinen se v těchto svých odborných činnostech řídit příslušnými předpisy a testování a posuzování ryb provádět v náležitém rozsahu, předepsaným způsobem, vést o něm evidenci, příslušné podklady řádně odevzdávat do plemenářské evidence Rybářského sdružení ČR a též pro ústřední evidenci. V dobách nepříliš dávno minulých se totiž mezi žadateli o dotace vyskytli i "chovatelé", kteří se snažili spekulovat na možnost snadného zisku dotace na šlechtění nebo ochranu genofondu s minimem vlastního vloženého úsilí, bez řádné koncepce, aj. Dnes by se vystavovali nebezpečí citelných finančních postihů, případně zákazu prodeje, nákupu nebo líhnutí, které by jim byla Česká plemenářská inspekce povinna uložit.

        Nová plemenářská legislativa klade velký důraz na plemenářskou evidenci, která je u plemenných ryb postavena na roveň plemenným knihám. Možná právě zde, v důslednosti a přesnosti operativní evidence chovatelů lze u někoho konstatovat z minulosti určitý dluh, díky němuž nakonec docházelo k dalšímu chovu a plemenitbě meziliniových kříženců kapra nebo mezidruhových kříženců síhů, ačkoli měli být jako užitkoví hybridi chováni jen do tržní velikosti. Plemenářská evidence je nyní vedena prostřednictvím Rybářského sdružení ČR. Součástí žádosti o jeho uznání jako chovatelského sdružení byl ze zákona i návrh způsobu vedení plemenářské evidence, z něhož se dále cituje: